Už je to dlouho.

Kurva, už se na to vyser, říká mi kamarád, když vidí, jak zamyšleně čumim před sebe.

Nejde to.

Kamarádi jsou fakt super, mimochodem. Naštěstí mam

 Nevim, co dělat.

Poslední měsíc je jeden velkej zmar. A jakkoliv se snažim rozptýlit nejrůznějšíma aktivitama a snažit co nejvíc času v práci a mezi kámošema, aby se člověk odreagoval, stejně to na mě večer co večer sedne.

Ta nálada, že

Je šestadvacátýho prosince a já přemejšlim.

Stejně jako už posledních pár týdnů, o tý samý věci. 

Jestli věřit, nebo rezignovat.

Říká se, že člověk by měl věřit tomu, že to, co si přeje, získá. A dělat pro to maximum. Mám rád výrok Michaela Jordana že připouští neúspěch, nepřipouští to, že se člověk nepokusil. Do velký míry

 Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít vztah na dálku.

Jako fakt. Vždycky mi to připadalo debilní a když jsem se dozvěděl, že má někdo holku/kluka stovky kilometrů daleko, musel jsem se smát.

Důležitá věc úvodem – nefňukejte.

Můžete